Lyžařské středisko Jasná poblíž města Liptovský
Mikuláš se v různých letácích prezentuje jako jedno z nejlepších středisek na Slovensku. Areál má dvě části: severní a jižní. Rozkládá se na úpatí hory Chopok (2024 m n.mm). Části, alespoň, jak píší na internetové stránce o Jasnej jsou vzájemně propojeny dvojicí vleků. Šestimístná sedačková lanovka s "bublinama", kabinka pro čtyři lidi, několik pom(startovací i ty běžné), 2 obyčejné lanovky pro čtyři lidi + jedna pro dva, zní to docela krásně. Tři velice náročné černé sjezdovky na severní straně jsou opravdu lahůdkou pro náročné, ale ani "Chopok-juh" nijak nezaostává v nabídce prudkých svahů. Celková délka sjezdovek je 21 kilometrů, navíc pro lyžaře ale i snowboardisty tu jsou vyhrazeny freeridové zóny, snowpark a samozřejmostí jsou bežecké tratě. Navíc je zajištěn skibus zdarma ze záchytného parkoviště, poblíž se nachází akvapark Tatralandia...zní to hodně dobře.
Jenže nic nikdy není tak ideální, jak se to jeví. A to u střediska, které má zřejmě největší kapacitní možnosti na Slovenku, bohužel platí. Ale k tomu až za chvíli. Nejprve něco málo k ubytování: poměrně luxusní, ale cenou tomu odpovídající, ubytování najdete přímo v areálu. Pokud netrváte na tom, že nebudete každé ráno dojíždět asi 15 minut skibusem, je jednodušší zkusit najít ubytování na "Privatech" v Demanove nebo v samotném Liptovském Mikuláši. Hledat můžete na této stránce.
Pokud je mi známo, neviděl jsem zatím žádné cestovní kanceláře, které
by pobyt v Jasnej nabízeli. Vydat se tedy musíme na vlastní pěst :-I
Pro většinu lidí, snad kromě těch, co bydlí někde u Břeclavi, je
výhodné startovací místo Brno. Nedaleko za Brnem se nachází motorest
Rohlenka, ideální na srazy pro lidi z různých koutů naší republiky. A pak už můžeme vyrazit po panelové dálnici na Olomouc. Kromě jedné trošku rafinovanější odbočky, kdy se snadno stane, že se dostaneme do Ivanovic na Hané, je cesta poměrně bez problémů, samozřejmě, až na ty nepříjemné panely. Kolem města Olomouc budete pouze projíždět směr Hranice. Nějakou dobu následuje široká silnice, nicméně brzy se zúží a taková cesta bude až na slovenské hranice a ještě dlouho za nimi. Projedeme městy Hranice, Valašské Meziříčí a hurá na horský přejezd přes hranice. Hranice se sice nachází na kopci, nicméně celnice na váš čeká až pod kopcem :-) Pak už zbývá jen dojet do Žiliny. Ze Žiliny se vydáme podél dálnice ve výstavbě směr Ružomberok a pak Liptovský Mikuláš. A pak už záleží jen na vás, kde že budete ubytováni :-)
My(moje rodinka + naše spřátelená rodina z Prahy) jsme získali privát v Demanové. V pondělí 14. února jsme poprvé vyrazili do areálu. Cca. 10 minut cesty autem na velké záchytné parkoviště, kde jak to tak vypadá, ještě není tolik lidí a tak parkujeme nedaleko nástupního místa skibusu a hurá tam :-) Jaké je však naše zklamání, skibus má svojí kvalitou opravdu hodně daleko do skibusů v Rakousku. Najíždí totiž stará B732 - smradlavá Karosa, která se rychle plní cestujícími. Tady bych si dovolil malou odbočku - jezdí zde nejen klasické městské, ale i příměstské, kde není žádný větší prostor kromě úzké uličky. Autobus zdárně naplněn, tak odjezd! Cesta trvá asi 15-20 minut a po této celkem nezáživné jízdě(pokud máte tu smůlu, budete stát) následuje výstup. Autobus však pokračuje až na Martinskú lůku, kam však už nemíří tolik lidí. Zahrádky, kde začíná šestimístná lanovka je zkrátka ta nejlepší lokalita. Rychle kupujeme permice na 5 dní a míříme do fronty. Lanovka za několik minut rozjíždí. Fronta postupuje rychle, přestože je tu hodně lidí a musíte se šikovně cpát. Výjezd na Rovné Hole trvá asi 3-4 minuty, odkud se dá pokračovat dvojsedačkou ještě výš, už téměř pod Chopok. Jenže, lanovka nejede. Důvod je celkem prostý, špatné povětrnostní podmínky a asi nechtějí, aby jim lidi omrzli na lanovce bez bubliny. Rychle dopnu vázaní na prkně a dávám signál, že objevování Jasné může začít. A tak začínám první(! - je to prosté, sněhové podmínky mi to prostě neumožnily) sjezd mé již v pořadí třetí sezóny na červené závodní sjezdovce. Vychutnávám kvalitní sníh, rovněž viditelnostní podmínky nemají chybu. Mezitím přijelo skibusy mnoho dalších lidí, fronta o poznání trošku narostla, ale ze Zahrádek nejezdí pouze tato lanovka, jsou zde i dvě startovací pomy, z nichž jedna dokonce zatáčí, ale hlavně, je delší. Tu volíme a jdeme stát do fronty, která prý není tak strašná. Vyjedeme nahoru, přejdeme jednu rovinku a sjedeme k dolní stanici čtyřsedačky, kterou vyjedeme na Lukovou. Následně dvakrát sjedu Majstrovskou černou. Čtyřsedačka, na kterou se prý tvoří únosnější fronta, navazuje na pomu z Martinské lúky a její kvalita je mizerná, není zrychlená, nemá bubliny a na Lukové občas při výstupu lidé spadnou. Cesta je rovněž nepříjemná za špatné viditelnosti nebo když hodně fouká(pozn.: 14. února jsem si na této lanovce pokecal anglicky s Maďary). Luková se nachází v 1666 metrech nad mořem, z ní vede cosi na Chopok, ale zřejmě se to už dávno nepoužívá a tak je Luková nejvýše položeným místem, kam jsme se za celý pobyt dostali. Je zde občerstvení a za pěkného počasí je tu páradní výhled.
Zahrádky
Rovné Hole, v pozadí lanovka na Chopok
Po dvojím sjezdu Majstrovské jsme sjeli do Otupného. Ukázalo se však,
že tato volba nebyla nejšťastnější. Rozhodli jsme se totiž vystát
frontu na zdejší kabinku. Jenomže: konstruktéři lanovky nepočítali s
tím, že nastane velký rozvoj snowboardingu a tak se prkno musí dát
dovnitř. Navíc lanovka nemá klasické dveře. Lanovka je ve tvaru vajíčka, která se při jízdě zavře, ve stanici otevře. Šílené. Navíc prostor uvniř je dosti malý pro čtyři lidi. Navíc kabinky mají velké rozestupy, takže na tuto lanovku čeká ještě více lidí. Stará lanovka zdolá jediný prudší kopec a pak opět jede víceméně po rovince. Nahoře zjistíme, že vlek, který by měl navazovat, není v provozu a tak jedeme dolů. Je zde snowpark, ale míjím ho obloukem. Vracíme se zpět na Zahrádky a jdeme se najíst do místního ElánPubu.
Odpoledne jsme vždy sjeli na Martinskou lúku a odtamtud jeli prázdným skibusem, v Zahrádkách se však "nádherně" zaplnil a to jsme se vraceli asi hodinu před zavřením.
Pohled z Lukové na Rovné Hole
Černá "Majstrovská"
Psát zde o tom, co se dělo každý den by bylo velice rychle nudné. A tak ještě pár poznatků. Bylo zde mnoho Poláků, na což si stěžoval především můj bratr :-) Díky velkému množství návštěvníků byly sjezdovky velmi rychle rozježděné a sjezd byl pro mě hodně náročný. Počasí se zde dost rychle měnilo a tak jsme jednou měli nádherný výhled z Lukové, podruhé jsme nic neviděli :-( Příště pojedeme jinam... -mir-
