 Menu
 ČeskyEnglishDeutsch Esperanto Úvod O mně Fotky Esperanto Průvodce Texty, články Pište mi na: miro(tečka)volny(zavináč) centrum(tečka)cz |
Kyjev2. července – pondělíNáš výlet se překulil do druhé části. Vylezli jsme ven před nádraží. Před námi trolejbusy, vlevo metro (stancija Vokzalna), vpravo pizzerie Celentano. Padlo rozhodnutí ihned koupit lístky do kupé, pokud tedy z Kyjeva do Užhorodu ještě budou. Dali jsme dohromady peníze. Dorazil i Jirka Galuška, autobusem z Brna. Rozhodně ne pohodlná cesta, ale možná levnější. Saše se podařilo s Markem sehnat lístky do kupé! I když to bude možná trošku jiné kupé než do Simferopolu. Karol zjistil, že nemá peníze na kontě u banky. Pak jsme vyrazili na metro, koupili žetony a jeli po schodech hluboko dolů. S jedním přestupem jsme dorazili k „Družbě národů“, odkud jsme šli kousek pěšky k esperantistům. U nich padlo po týmové poradě rozhodnutí, kdo bude u koho spát. Jen Karol zůstal ve městě se Sašou a Magnusem, ostatní jsme vyrazili na maršrutku, na stanici Arzenálnou (zrovna tam probíhala přehlídka vojáků či co), kde jsme se sešli s Oksanou. Pak jsme sjeli do mnohem hlubší stanice metra. Opět s přestupem na jedné stanici jsme dojeli na stanici „Hrdinů Dněpru“ Autobusem jsme potom odjeli do Lebedivky, kde jsme se uvítali s rodiči Oksany, povečeřeli na zahradě, povídali si a pak ještě vyrazili ke kyjevské vodní nádrži, zavolali Aleksandrovi z Kyjeva (který teď bydlí v Brně a trochu nám pomáhal s přípravou cesty) a vrátili se.  Kloubový trolejbus v ulicích Kyjeva - foto Marek3. července – úterý Ráno jsme posnídali, v osm (nebo resp. krátce poté) jsme odjeli autobusem na Hrdiny Dněpru. Pokračovali jsme metrem. Na Mejdanu Nezaležnosti jsme vystoupili a začali obdivovat krásné kyjevské centrální náměstí. Vyrazili jsme po bulvárech obdivovat krásy Kyjeva. Opět jsme viděli Lenina, dále pravoslavný kostel, operu, ministerstvo zahraničních věcí (obrovské vlajky EU a Ukrajiny), prošli malou uličku, setkali se už podruhé se Sašou, Karolem a Magnusem, kteří si dnes opravdu dali na čas. Já, Tom, Karol a Marek jsme šli na oběd, do Mekáče, který byl levnější než v Jaltě. Dal jsem si double číza a McFlurry s jahodami a čokoládou. Čekala nás dále cesta ke stadionu Dynamo Kyjev, poblíž stadionu jsme našli pěknou vyhlídku, fontánu, do které jsem opět vlezl a užíval si vodičky. Pokračovali jsme již směrem na náměstí Nezávislosti, přes ulici Bankovou, kde bydlí prezident Ukrajiny, dále uličkami už na metro. A hurá domů! Doma jsem si udělal polévku, umyl pak po sobě talíř:) A také slipy ;-)  Mejdan nezávislosti - foto Tomáš
4. července –
středaRáno opět cesta do Kyjeva. Přestup na Arzenálnou. Vyšli jsme k Lávře, navštívili tamější pravoslavnou oblast chrámů, zvláště pak „jeskyně“. Po svých jsme mířili k paláci Ukrajiny, ale uvnitř jsme nebyli. Na Arzenálné jsme se pak setkali s Julijí, slečnou z Poltavy, a jejím přítelem. Vyrazili jsme do restaurace, po obědě jsme se pak velmi „brzy“ sešli se Sašou a Karolem. Jeli jsme metrem na Hydropark, ostrov na řece Dněpr. Pěkné panoráma, ale brzy začalo pršet, a tak jsme jeli zpět. Obdržel jsem bezplatné vydání Večerního Kyjeva. Ve městě šel Marek a ostatní platit Černobyl, já vyrazil s Jirkou na Petrivku, s nadějí, že tam bude knihkupectví a dobrý výběr. Nebyl však, a tak jsme jeli na autobus. Po cestě se Jirka zakecal s Ukrajincem, pak jsme se chvíli hledali a šli rychle na bus. Ten jsme stihli, ale Marek a zbytek ne. Andrej už byl doma. Autobus jel nejspíš o něco dřív, když řidič viděl, že nikdo už nechce nastupovat. Marek tam prý přišel v 19:30 a už nic. Nažhavili jsme mobily, stejně šli z Vyžhorodu pěšky. Teprve později chytli maršrutku. Vyšlo je to levněji. Petr Palivoda dokonce sháněl auto. Doma jsem si dal sprchu.  Bulvár v Kyjevě - foto MarekNávštěva Černobylu 6. července – pátek Opět jsme vstali před sedmou. Dobalili jsme, co jsme ještě nesbalili, nasnídali se a rozloučili se s paní Palivodovou. Autobus přijel dřív než kdy předtím, možná proto, že přijel jiný a taky řízený jiným řidičem. Metrem jsme jeli až na nádraží (krom Jirky, Andreje a Juraje), kde jsme uložili za 8 hřiven své těžké batohy. Zde jsem pochopil, že se nemám pro příště hnát někam dopředu se svou bídnou znalostí ruštiny - na otázku "Segodňa?" jsem opravdu neznal odpověď. Pak jsme se vydali do obchodu, objevili jsme knihkupectví, koupili pohledy, já mapu Krymu, na náměstí Nezávislosti jsme se sešli s Julijí a jejím přítelem, navštívili jsme obchodní centrum Globus a vůbec obrovskou nákupní galerii pod Mejdanem. Všimli jsme si i globusu, kde byly uvedeny vzdálenosti do různých měst (vč. Prahy). Nákupní galerie to sice hezká je, ale dost spletitá. Dorazila Saša, Magnus a Karol, poobědvali jsme (já a Tomáš) (do Celentana, jak bylo původně v plánu, jsme již nešli) a pak vyrazili metrem na nádraží. Saša je „duchovní“ sestra Karola:-) Na nádraží jsme se sešli na chvilku i s Natašou, o které nám Karol už předtím básnil :-).Ve 14:20 jsme odjeli vlakem do Užhorodu. Loučení to bylo teskné.  Pohled při východu z nádraží - foto TomášCesta domů |
