Menu
ČeskyEnglishDeutsch Esperanto Úvod O mně Fotky Esperanto Průvodce Texty, články Pište mi na: miro(tečka)volny(zavináč) centrum(tečka)cz |
Naše cesta na Krym22. června - pátekA tak jsme se Student Agency odjeli z Brna. Bohužel se značným zpožděním. Zpoždění se ještě zvětšilo zbytečným čekáním na hranicích. Během cesty byla nabídka videa možná fajn, ale měli asi špatnou mechaniku a filmy byly dost temné. S Karolem jsem měli čtyřikrát čokoládu. Do Košic jsme přijeli s padesátiminutovým zpožděním, autobus do Vyšného Německého jsme tedy nestihli (Andrej a Juraj ano). Zavolali jsme tedy bratrancovi Karola, jestli by nás neodvezl do Užhorodu autem. V devět hodin jsme vyrazili z Košic. Na slovenských hranicích ještě problémy nebyly, ale na ukrajinské se náš čas začal nebezpečně krátit a tak jsme začali vyjednávat o rychlejším průjezdu. Mezitím se Slováci dostali na nádraží. Sepsali jsme rychle formuláře a honem jedeme najít nejbližší taxík. Ten nás „za minutu dvanáct“ vysadil před nádražím a v dešti jsme přiběhli k Jurajovi a Andrejovi a šli rychle najít správný vagón a kupé. Vlak je dost dlouhý. Dokázali jsme to! V kupé jsem s Tomášem nahoře, dole pod námi jsou ukrajinští manželé, kteří přistoupili během noci a cestují rovněž do Simferopolu. Celkem jsme po vždy po dvou nahoře ve třech kupé. Marek nám trochu popsal situaci na hranici. Lůžkové kupé - foto Tomáš23. června – sobota Kolem osmé jsme před Lvovem. Průvodčí nabízí čaj, manželé snídají, Tomáš kupuje vafle Artek. Začíná přepojování, které potrvá 5 hodin. V jedenáct hodin jsme se vypravili do města směr katedrála (orientační bod), doklady a peníze si bereme s sebou, ostatní nám hlídá manželka. Po hlavní třídě od vokzalu jsme viděli jezdit maršrutky a staré tramvaje. Došli jsme ke katedrále, vstoupili dovnitř a pokračovali kolem „konečné“ tramvají a trolejbusů. Udělali jsme sice menší okruh, ale krom jednoho vraku jsme toho zas tak moc neviděli. Ale zážitek přišel úplně náhodou: řidiči ekskursní tramvaje nás zadarmo svezli na nádraží! V tramvaji jsme se vyfotili. Na nádraží jsme vyměnili peníze a koupili obrázky ze Lvova. Pak si nás odchytil jeden z človíčků v tramvaji a napsal nám svůj e-mail, abychom mu poslali fotku. Češi se zřejmě moc často ve Lvově nevidí! Potom jsme se vypravili k „tržnici“ – pouliční. Prodávali tam živé kuřátka – na ulici – jen tak! V krabici. Po cestě zpět jsme vyfotili jeden nový trolejbus, který je však asi jediný ve Lvově, že by? Po dlouhém přesouvání vlaků (5 hodin) jsme konečně v 13:52 odjeli dál, směr Simferopol. Zbývá 25 hodin z původních 38. Kolem půl osmé jsem se s Jurajem a Andrejem na doporučení Marka vypravil do jídelního vozu, kde jsme si dali pivo. Také jsme nakoukli do vagónu – plackarta. Večer jsme chvíli hráli slovní fotbal. Po jedenácté jsme si šli lehnout. Spalo se mi lépe než předcházející noc. Naše výprava v tramvaji - foto řidič - Karolův foťák |